tvorba slov, part of speech

SLOVOTVORBA • tvorba slov pomocí slovotvorných procesů (viz dál)– standardní i kreativní využití • přejímání z cizích jazyků; výpůjčky:– vlastní (パイロット、ジーンズ)– strukturální = kalky (空港、病院)– umělé (přejaté morfémy, z nich pak hybridní slova) (心配フリー、漫画チック) • sémantické změny v rámci slovní zásoby domácí i přejaté zde ilustrované na příkladech přejatých slov, kde však k sémantickým změnám oproti původnímu významu slova často dochází již při přejímání– úžení významu (アルバイト、ライス、ストーブ)– rozšíření významu (レジ、ハンドル)– sémantický posun (マンション、カンニング、ズボン) • tvorba morfologicky nemotivovaných neologismů

Slovní druhy /// • pro aglutinační typ jazyka je typické splývání slovních druhů a rozdílů mezi sufixy a slovy • možné dělení, které vychází z fungování současné japonštiny a moderní jazykovědy: – ohebné • samostatné: slovesa, přídavná jm. (A-i) • nesamostatné: spona– neohebné • samostatné: podstatná jm., zájmena, příslovce, spojky, číslovky, citoslovce, rentaiši (adnouns, přívlastková slova) • nesamostatné: partikule, pomocná jm., numerativy (pomocná jm. číselná, 助数詞)– pomezní kategorie • samostatné: nominální adjektiva (A-na), verbální substantiva

(taigen: neohebné/nominální slovní druhy)

Substantiva/podstatná jména (名詞) • jsou zastoupena ve všech složkách lexika dle původu • zákl. sémantická charakteristika: – označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, činností, konceptů atd.– zákl. dělení (podle referenta/předmětu pojmenování): • konkrétní – obecná (普通名詞)– vlastní (固有名詞) » osobní (～さん, ～君, ～社長 apod.) » místní (～山, ～川, ～市 apod.) » další (názvy produktů, společností, událostí, …) • abstraktní • zákl. morfologická charakteristika: – jsou neohebná– nerozlišují číslo • plurál: – sufixy vyjadřující kolektivitu (～達, ～ら, ～方)– reduplikace (山々, 国々, 人々)– nerozlišují gramatický rod

obecná substantiva

vlastní substantiva » osobní (～さん, ～君, ～社長 apod.) » místní (

Nominální adjektiva (形容動詞, 名詞的形容詞) jmenná adjektiva (nominal adjectives) / adjektivní jména (adjectival nouns) / adjektivní slovesa (adjectival verbs) / nečasovatelná adj. / adj. typu -na ad. • zákl. sémantická charakteristika: – vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí, konceptů apod. (= jako A-i) • zákl. morfologická charakteristika:– pomezní kategorie • neohebná slova nominálního charakteru + ohebná spona– zákl. morfologické dělení, hl. slova: • jednoduchá (např.: 静か、綺麗、タフ) • odvozená (např.: 科学的、チェコ系、面白そう) • složená (např.: 様々)– pokud to jejich význam dovolí, derivace např.: • příslovcí (きれいに、ヘルシーに) • substantiv (大切さ、*好きさ) • nominálních adj. s modálním významem (元気そう)

Zájmena (代名詞) • příklad zákl. dělení:- osobní • existence slovnědruhové kategorie osobních zájmen v souč. jap. je předmětem debaty • slova, která obvykle bývají za osobní zájmena považována, se totiž gramaticky chovají jak podst. jm. • někteří naopak navíc uvádějí zvlášť „přivlastňovací zájmena“, ty však fungují na stejném základě jako podst. jm. (N no), netvoří speciální lexikální kategorii, spíš jen gramatický tvar- zvratné- ukazovací (demonstrativa)- tázací- neurčitá a záporn

onomatopoia, zvuky • gacun, gatan, zázá

onomatopoia, hlasy • káká, čúčú, wanwan

onomatopoia, psych. stavy, emoce, pocity (psychomimes) • runrun, wakuwaku, iraira, uttori

Adverbia/příslovce (副詞) • zákl. sémantická charakteristika:– vyjadřují způsob, míru, frekvenci, intenzitu, čas apod. (tj. bližší okolnosti/vymezení/hodnocení dějů, stavů, vlastností atd.) • zákl. syntaktická charakteristika:– fce příslovečného určení– modifikují slovesa (早く 起きる), adjektiva (とても だ), adverbia (とても 早く), věty (あいにく 早い・元気 その日は雨だった。)– někt. mají možnost modifikace jinými adverbií (とても元気に)– někt. mají možnost stupňování (もっと早く, 一番高く)– někt. vyžadují určitou formu slovesa/adj./větné modality (např.: けっして + V-nai, めったに + V-nai) • příklad zákl. morfologické kategorizace– pravá / jednoduchá (amari, močiron, totemo, tabun)– odvozená z adj. • A(-na): + NI (šizuka ni, genki ni) + TO (tocuzen to, igai to) + ø (taihen, iššókenmei) • A(-i): zákl. kmen + -ku / ren’jókei/K-kmen(hajaku, tadašiku) složená adj. ve tvaru zákl. kmen + -ku (mamonaku, enrjonaku)– mimetického charakteru (zutto, hakkiri, burabura, šikušiku)– větně nerozvité -te formy někt. sloves se sémantickým posunem (hadžimete, kaette, semete) • adverbiální fci ve větách plní taky např. – někt. subst. v pozici příslovcí (asa, kotoši, mainiči)– ukazovací zájmena příslovečná (kó, só, kono jó ni, konna fú ni)

Partikule (助詞) postpozice, částice • nesamostatná, neohebná funkční slova s velkou šíří fcí– samy nemohou zastávat fci větných členů • připojujeme je za konstituent, ke kterému se vážou– např.: za nominální výrazy, celé věty, [nom. výraz s] jinou partikulí, … • mnohé mají více fcí / jsou homonymní nebo polysémní– např.: • ni1 (koko ni iru) vs. ni2 (haha ni ageru) vs. … • to1 („…“ to itta) vs. to2 (A to B) vs. … • wa1 (téma) vs. wa2 (kontrast) vs.

Pomocná/formální jména (形式名詞) • různě pojímaná kategorie nesamostatných slov • hl. wago, ale některé i kango • historicky pův. fce samostatných subst. → gramatikalizace– některá si fci samostatných subst. zachovala (např. toki, tokoro)– jiná se např. vyvinula do podoby sufixů (např. -gači, -darake) • vazebné možnosti vycházejí z jejich nominálního původu, ale i různé posuny/specifika konkrétních forem, např.:– よう: jako subst. + nom. adj./adv. (この ような /に)– 以外、以上、以後 ad.: napojení přímo na nominální výraz (その時 • často mají více fcí/způsobů použití – např.: ie no mae, 3dži mae, kaeru mae ni, kono mae 以外) • někt. se v určitých funkcích systematicky pojí s partikulemi a/nebo ukazovacími zájmeny

čislovky?

Numerativy (助数詞) • kategorizace, typy, příklady • způsob zapojení do vět • tázací slova a tvoření otázky • vyjádření neurčitého/přibližného počtu,

spojky

citoslovce

(jógen: ohebné/predikativní slovní druhy)

Slovesa plnovýznamová (動詞) • podle sémantiky a konkrétních potřeb (např. studií) slovesa můžeme různě podrobně dělit např. na: – dějová (hataraku) vs. stavová (mieru)– durativní (asobu), vyjadřující změnu stavu/pohybová s cílem pohybu/telická (kowaru, kekkon suru, iku, kuru), smyslového vnímání (kikoeru), komunikace (iu), myšlení (omou), … – rozdíly mezi různými kategoriemi se projevují např. ve formách, které tvoří, jejich významech a použitích, v syntaktických vazbách, do kterých vstupují apod.

– tranzitivní, předmětová slovesá (他動詞) • A ga nedan o kaeru.

– intranzitivní, podmětová slovesa (自動詞) • Nedan ga kawaru

Adjektiva (形容詞) (časovatelná adj. / predikativní adj. / adj. typu A-i / kvalitativní slovesa ad.) • sémantika: – označují vlastnosti, stavy atd.– význam / fce: adjektivní i slovesný/á: • srov. např.: Hebi ga kowai vs. Kowai hanaši ga suki da– gram. fce: (-)na-i, -ta-i, -te hoši-i, … • zákl. syntaktické vazby: – přísudek, přívlastek– srov. logický předmět adjektiv (A-i i A-na) vs. obecně sloves: • bíru ga hošii, neko ga kowai, neko ga suki da • = tzv. „nominativní předmět“ (nominative object)

Pomocná slovesa (補助動詞) • např. slovesa modifikující gram. fce a významy jiných sloves, na které se napojují skrz -te formu – V-te iru, aru, kuru, iku, oku, šimau, miru, miseru – V-te kureru, kudasaru, jaru, ageru, morau, itadaku à slovesné tvary složené (komplexní predikáty)