kango

kango 漢語 • obecně přejatá jako výrazy nominálního charakteru, dále také jako nesamostatné morfémy – v jap. mají fci: substantiv, verbálních substantiv, nominálních adjektiv, číslovek, numerativů, afixů, příslovcí (tocuzen, issai, kekkjoku, močiron, …), …– morfologicky mají hl. formu znakových složenin a nesamostatných morfémů • běžně obsahují např.: – /N/, /Q/, /Cj/, /VV/; znělé obstruenty a /r/ na začátku slov • vysoký počet homofonních slov • nejpočetnější složka v jap. lexiku (ve slovnících)– ale ne např. v běžném hovoru – viz dál • stylistické asociace (pokud existují ekvivalenty v jiné vrstvě a dané slovo nepatří do slovní zásoby používané v běžné hovorové řeči): – formální, neosobní, odborný, vzdělaný, psaný styl– srov.: 買う vs. 購入する, 調べて考える vs. 考察する