Question | Answer |
---|---|
伊藤博文 | Itó Hirobumi いとうひろぶみ
= 1841—1909 japonský politik, čtyřnásobný ministerský předseda Japonska
— považován za jednoho z nejvýznamnějších politiků v období Meidži
• podílel se na měnové reformě, která dala vzniknout jenu jako nové japonské měně
• měl hlavní zásluhu na vytvoření Ústavy Meidži
• 1885 se stal 1. moderním japonským premiérem → a zastával ji celkem 4x
• v říjnu 1909 byl zavražděn v mandžuském Charbinu |
西郷隆盛 | Saigó Takamori さいごうたかもり |
明治維新 | Meidži išin めいじいしん | Reformy Meidži =
restaurace Meidži/restaurace císařské moci
• 3. 1. 1868
• navrácení politické moci do rukou císaře → šlo však ve skutečnosti o předání spíše symbolické → následují války Bošin
• předchází jí abdikace posledního šóguna Tokugawy Jošinobua a po ní následuje Válka Bošin (1868—1869) |
山縣有朋 | Jamagata Aritomo やまがたありとも = japonský premiér v letech 1898—1900 a vojevůdce
— 1. premiér, který vládl podle Ústavy Meidži
— jako generál potlačil v roce 1877 sacumské povstání
— ze všech osobností období Meidži nejvíce zodpovědný za to, že se z Japonska stala imperialistická velmoc
— 1907 povýšen na prince; považován za národního hrdinu
• 1872 - Zákon o všeobecné branné povinnosti → nespokojenost občanů → "krvavá daň" |
藩閥 | hanbacu はんばつ
= Oligarchie Meidži
• členové dvorské šlechty a knížectví Sacuma, Čóšú, Tosa, Hizen — většinově zastoupena ale Sacuma a Čóšú
• součást struktury nové vlády v čele s císařem |
五ヵ条の御誓文 | gokadžó no goseimon ごかじょうのごせいもん = Císařská přísaha o pěti článcích
• předcházela vzniku Ústavy Meidži
• 8. 4. 1868 v Kjótském císařském paláci
— nastínila základní politiku vlády a požadovala ustanovení poradních sborů → nestanovila však žádné podrobnosti
— 1. dokument týkající se nového kurzu Japonska;
NELZE SE BAVIT O DEMOKRACII → šlo o to, že tozama knížata měla mít nově hlas v politice (po pádu šógunátu) |
廃藩置県 | haihančiken はいはんちけん = Zrušení lén a vytvoření prefektur
• 29. 8. 1871 - oficiálně vyhlášeno
• vyvolalo společenskou zmatenost mezi knížaty-guvernéry a samuraji → nikdo ale nevystoupil a neprotestoval (společensky totiž císař získával na popularitě, volalo se po ‚‚národní jednotě")
• Japonsko nově rozděleno do 3 městských jednotek fu a 72 prefektur ken → 1889 snížen na 45 bez Hokkaidó a Okinawy |
神仏分離 | šinbucu bunri しんぶつぶんり = oddělení šintoismu a buddhismu
• jeden z klíčových aspektů reforem Meidži
• cíl: vyčistit náboženskou sféru od předešlého synkretismu mezi šintoismem a buddhismem, který se v průběhu staletí vyvinul
• šintoismus a buddhismus nově oddělené instituce a hierarchie + každá víra bude existovat nezávisle na té druhé
• mělo hluboký vliv na náboženskou a kulturní krajinu Japonska → vedlo k uzavření mnoha buddhistických chrámů, které byly přidruženy k šintoistickým svatyním, mnoho buddhistických klášterů bylo zrušeno nebo konfiskováno státem
• proces často provázen kontroverzemi a odporem ze strany věřících a duchovních |