1.

QuestionAnswer
伊藤博文
Itó Hirobumi
いとうひろぶみ = 1841—1909 japonský politik, čtyřnásobný ministerský předseda Japonska — považován za jednoho z nejvýznamnějších politiků v období Meidži • podílel se na měnové reformě, která dala vzniknout jenu jako nové japonské měně • měl hlavní zásluhu na vytvoření Ústavy Meidži • 1885 se stal 1. moderním japonským premiérem → a zastával ji celkem 4x • v říjnu 1909 byl zavražděn v mandžuském Charbinu
西郷隆盛
Saigó Takamori
さいごうたかもり
明治維新
Meidži išin
めいじいしん | Reformy Meidži = restaurace Meidži/restaurace císařské moci • 3. 1. 1868 • navrácení politické moci do rukou císaře → šlo však ve skutečnosti o předání spíše symbolické → následují války Bošin • předchází jí abdikace posledního šóguna Tokugawy Jošinobua a po ní následuje Válka Bošin (1868—1869)
山縣有朋
Jamagata Aritomo
やまがたありとも = japonský premiér v letech 1898—1900 a vojevůdce — 1. premiér, který vládl podle Ústavy Meidži — jako generál potlačil v roce 1877 sacumské povstání — ze všech osobností období Meidži nejvíce zodpovědný za to, že se z Japonska stala imperialistická velmoc — 1907 povýšen na prince; považován za národního hrdinu • 1872 - Zákon o všeobecné branné povinnosti → nespokojenost občanů → "krvavá daň"
藩閥
hanbacu
はんばつ = Oligarchie Meidži • členové dvorské šlechty a knížectví Sacuma, Čóšú, Tosa, Hizen — většinově zastoupena ale Sacuma a Čóšú • součást struktury nové vlády v čele s císařem
五ヵ条の御誓文
gokadžó no goseimon
ごかじょうのごせいもん = Císařská přísaha o pěti článcích • předcházela vzniku Ústavy Meidži • 8. 4. 1868 v Kjótském císařském paláci — nastínila základní politiku vlády a požadovala ustanovení poradních sborů → nestanovila však žádné podrobnosti — 1. dokument týkající se nového kurzu Japonska; NELZE SE BAVIT O DEMOKRACII → šlo o to, že tozama knížata měla mít nově hlas v politice (po pádu šógunátu)
廃藩置県
haihančiken
はいはんちけん = Zrušení lén a vytvoření prefektur • 29. 8. 1871 - oficiálně vyhlášeno • vyvolalo společenskou zmatenost mezi knížaty-guvernéry a samuraji → nikdo ale nevystoupil a neprotestoval (společensky totiž císař získával na popularitě, volalo se po ‚‚národní jednotě") • Japonsko nově rozděleno do 3 městských jednotek fu a 72 prefektur ken → 1889 snížen na 45 bez Hokkaidó a Okinawy
神仏分離
šinbucu bunri
しんぶつぶんり = oddělení šintoismu a buddhismu • jeden z klíčových aspektů reforem Meidži • cíl: vyčistit náboženskou sféru od předešlého synkretismu mezi šintoismem a buddhismem, který se v průběhu staletí vyvinul • šintoismus a buddhismus nově oddělené instituce a hierarchie + každá víra bude existovat nezávisle na té druhé • mělo hluboký vliv na náboženskou a kulturní krajinu Japonska → vedlo k uzavření mnoha buddhistických chrámů, které byly přidruženy k šintoistickým svatyním, mnoho buddhistických klášterů bylo zrušeno nebo konfiskováno státem • proces často provázen kontroverzemi a odporem ze strany věřících a duchovních